Každému klientovi říkám, že trpělivost je základem naší spolupráce. Zázraky se sice dějí, ale v případě léčby chronických zdravotních obtíží je třeba stát nohama na zemi a mít na paměti, že 30 let probíhající chronické onemocnění nelze vyléčit přes noc. Netrpělivost je bohužel často příčinou předčasného ukončení léčby, a to jak v ordinaci lékaře, tak v poradně léčitele. Někdy se ale objeví případ, který se vymyká všem zvyklostem. O jeden takový se s vámi chci podělit.

Koncem června přichází klient v důchodovém věku, který již 30 let trpí chronickým kašlem. Popisuje, že záchvaty kašle, které přicházejí vždy v květnu, mu znemožňují život. Užívání antihistaminik nikam nevede. Dozvídám se, že vše začalo před 30 lety, a to po tragické události, která předcházela problémům s kašlem.

Případ jsem odebral běžným způsobem. Vzhledem k tomu, že sám klient dal kašel do souvislosti s tragickými událostmi v minulosti, rozhodl jsem se tuto skutečnost vzít v potaz při předepsání homeopatického léku.

Za 14 dní se během první kontroly dozvídám, že po léku se kašel zhoršil a klient vykašlal cosi tvrdého o velikosti nehtu na malíku. Od té doby se již kašel neobjevil. Klient mi dokonce chce vrátit i záložní dávku léku, kterou ode mne během prvního sezení obdržel.

Za další měsíc klient telefonicky ruší budoucí schůzku se slovy, že vše je v pořádku a není třeba, abychom se scházeli. Děkuje a přeje mi příjemný zbytek léta.

Některé teorie tvrdí, že velká část nemocí vzniká špatným uchopením, tedy možná nepřijetím, světa kolem nás. Ta „věc“, kterou klient vykašlal, možná fyzicky představovala psychický blok, který si klient vypěstoval tím, že nepřijal a nesmířil se s tragickou události, kterou kdysi před vypuknutím obtíží prožil. Tím vším jen chci říct, že léčit kašel by v tomto případě vůbec nemělo smysl, protože byl jen následkem, tedy odpovědí. A jak říká profesorka Hogenová, na každou odpověď je potřeba hledat otázku.