COVID-19 je realita, k čertu s konspirátory
V dnešním článku se chci podělit o vlastní zkušenosti s prevencí, léčbou a řešením postcovidových potíží. V žádném případě ale článek neposkytuje léčebná doporučení, takže se zříkám jakékoliv zodpovědnosti za případné následky zneužití informací uvedených níže. Z tohoto důvodu také v článku záměrně neuvádím přesné postupy. Jedná se o mé vlastní zkušenosti homeopata – nelékaře, nikoliv o parafrázování jakýchkoliv vědeckých nebo nevědeckých informací. Covidové konspirátory a popírače důrazně žádám, aby se tomu článku vyhnuli velkým obloukem.
Mám to za sebou, vím, co to dovede
Na rozdíl od teoretických spekulantů a samozvaných odborníků na COVID-19, kterých je plný internet, dodávám, že jsem si nemocí na jaře prošel, takže vím, o čem mluvím a píšu. Měl jsem těžký, komplikovaný průběh, avšak i přes doporučení obvodního lékaře k okamžité hospitalizaci jsem byl nevybíravým způsobem po telefonu za pár vteřin odmítnut pracovníkem call centra, když jsem si zkoušel z posledních sil zavolat záchranku. Již 13. den v řadě se mi vzdor medikaci držela teplota kolem čtyřicítky, zhubl jsem 10 kilo, protože jsem se nebyl schopný najíst, nemohl jsem spát, kašlal jsem do pozvracení a nemohl jsem chodit ani dýchat. Ale pracovník „horké linky“ mi sdělil, že oni mají svá vlastní kritéria pro hospitalizaci, která já nesplňuji. Briskně se se mnou rozloučil se slovy, ať si laskavě přečtu návod na užívání paralenu. V otřesném stavu, ve kterém jsem se nacházel, jsem se s ním opravdu nebyl schopný hádat a přesvědčovat ho o tom, že bydlím sám, rodina je taktéž v izolaci a nemá se o mne kdo starat.
O několik dní později přišel zápal plic a zablokovaná záda. Z následků se léčím dodnes. Nemoc jsem přežil díky vlastní rodině, která se mne v důsledku zamítnutí hospitalizace ujala a absolvovala se mnou všechny ty otřesné dny a noci, kterých byly 4 týdny, než se stav začal postupně zlepšovat. Proč jsem to chytil? V době, kdy jsem se covidem nakazil, jsem procházel náročným životním obdobím, které mi drásalo nervy. Rozhodně k tomu přispěla kila navíc, která jsem získal poté, co jsem se po úrazu už nemohl hýbat tak jako dříve, nicméně interní onemocnění, které mi jako dítěti lékaři způsobili pěti lety na tetracyklinových antibiotikách, rozhodně také udělalo své. A to se o své zdraví aktivně starám. (Jak by to asi bývalo bylo, kdybych pomáhal jen druhým, ale na sebe bych kašlal?)
Prevence – osvědčené trio
Zinek, vitamín D a isoprinosine. Tohle je mantra, která přináší ovoce. Je mi úplně jedno, co v médiích říkají, ale já sám za sebe a ze zkušenosti z mé poradny tvrdím a stojím si za tím, že tohle jako prevence funguje.
Co udělat, když už na sobě pociťujeme příznaky?
Hlavně na nic nečekat a začít hned, byť na sobě zatím ještě téměř nebo vůbec nepociťujeme žádné příznaky. Na tomto místě funguje akutní autopatie. (Moc díky, pane doktore Lebenharte, od vás jsem se tohle na akademii naučil.) Nepotřebujeme žádné zvláštní pomůcky ani vybavení. I v tomto případě má význam v předchozím odstavci zmíněné osvědčené trio.
Léčba následků – tvrdý oříšek
Únava a vyčerpání – tohle je problém ve většině případů. Řešením je trpělivost – léčba obvykle trvá 3 až 4 měsíce, protože tělo je natolik vyčerpané, že mu regenerace jde velmi pomalu. Nemá smysl se nutit do fyzické aktivity, zpočátku prostě odpočíváme. (Vyndat nádobí z myčky pro mne byla práce na 3 etapy, která trvala celé odpoledne, protože jsem si musel šetřit síly na přípravu jídla a chození na WC.) Pomůže koenzym Q10 ve vhodné dávce, nikoliv v té preventivní. Snažíme se hodně spát, jíst lehkou stravu a nestresovat se. Je skvělé, když nám s tím někdo pomůže. O vitamínu B12, který zde může hrát klíčovou roli, se zmíním později. Vhodné je také nasazení probiotik.
Dýchaní – osvědčilo se mi CBD ve formě e-liquidu, které se inhaluje pomocí vhodné elektronické cigarety. Liquid musí být čistý, bez vonných příměsí a zbytečných aditiv.
Vypadávání vlasů – často k němu dochází až po určité době, nikoliv hned po infekci. Řešením je doplňování vitamínu B12 (díky, Ž. L.), případně v kombinaci s kyselinou listovou (vitamín B9). To jde buď ústy, nebo injekčně. Ústy to funguje dobře za podmínky, že máme v pořádku zažívání a netrpíme např. refluxem nebo záněty v zažívacím traktu. Pokud je střevní sliznice poškozená, pak se vitamín B12, kyselina listová (a nejen ty) nemohou správně vstřebat. V takovém případě je vhodné přistoupit k injekčnímu podávání. (Já jsem šel cestou injekcí, které jsem si objednal ze zahraničí, přičemž jsem se naučil si je píchat sám.) Doplnění vitamínu B12 má také velmi výrazný efekt v případech silného vyčerpání, a to nejen po covidu. Růst vlasů, které mi po nasazení vitamínu B12 postupně přestaly úplně vypadávat, je vhodné podpořit dlouhodobým užíváním vhodného doplňku stravy s obsahem L-methioninu a biotinu (vitamín B7). Všimli jste si, že vitamíny skupiny B mají v takových případech opravdu významnou roli? (V případě nervových potíží bych uvažoval také o vitamínu B6 spolu s hořčíkem.)
Nespavost – věrný i po letech zůstávám odvaru z kozlíku lékařského, užívání Persenu a v těžších případech také melatoninu. Vhodné je také přemýšlet nad suplementací hořčíku, viz článek níže.
A co se osvědčilo vám? Trpíte nějakou postcovidovou potíží, se kterou si nevíte rady? Dejte mi vědět formou komentáře na FB nebo se objednejte na konzultaci. Nezapomínejte prosím mé články sdílet, aby pomohly co největšímu počtu těch, kteří to potřebují. Hezké léto vám všem.