Několik případů z poslední doby mne přivádí na myšlenku napsat pár řádků o tomto tématu, kterým se zabývá téměř každý z nás, a to ve zdraví i v nemoci. Doplňky stravy jsou jako vzduch – najdeme je naprosto všude díky kvetoucímu marketingu, kterému stejně většina z nás nakonec podlehne. Proč s tím mám problém? Zkusím to stručně shrnout.
Jazykově vzato, doplněk stravy nám říká, že s naším jídelníčkem něco není v pořádku. Potřebujeme něco doplnit, abychom nebyli nekompletní. V reklamě neustále posloucháme, jak nám chybí to či ono a jak právě jejich „supplement“ je pro nás přesně ta jediná kostička, která chybí v naší aktuální stavebnici typu „puzzle“.
Pravdou je, že pokud se správným složením jídelníčku nezabýváme, pak k určitým nerovnostem v příjmu „živin“ dochází. Člověk by selským rozumem řekl, že stačí skočit do lékárny a něco si koupit a doplnit to. A právě tady je jedno velké ale, protože tohle zrovna nemusí být to, co naše tělo potřebuje. Často by jen stačilo upravit jídelníček, ale na to jsme až moc „zaneprázdnění“.
Nabízí se otázka, proč vůbec po doplňcích stravy saháme. Chceme pro sebe udělat něco navíc, ačkoliv nemáme důvod doplňky stravy užívat? Tohle naše tělo nepotřebuje, protože pokud jsme zdraví, není třeba brát žádné léky, a to ani přírodní. Stejně tak zdravý organismus nepotřebuje žádný razantní „detox“. (Tohle slovo vyloženě nesnáším.)
Mnohem důležitější je ale vědět, že běžné problémy s „deficitem“ živin jsou v podstatě dvojího druhu. (Pozn.: Tento článek neposkytuje úplný výčet všech příčin těchto problémů.) Uveďme si jeden příklad za všechny a řekněme si něco o nedostatku železa v organismu. Máme železa málo kvůli našemu špatnému jídelníčku, nebo kvůli tomu, že si náš organismus železo ze stravy prostě neumí vzít? Nad tímhle je potřeba se zamyslet, než začneme cokoliv dalšího dělat. Jedná se tedy od NEDOSTATEK, nebo o PORUCHU PŘÍJMU? Nedostatek vyřešíme DOPLNĚNÍM, poruchu musíme LÉČIT. Chápete ten rozdíl? Nejde jen o železo…
Pokud se bavíme o poruše vstřebávání, pak je potřeba situaci řešit komplexně, a to nejlépe pomocí přírodní medicíny, která tento problém může opravit. V případě nedostatku toho či onoho bude řešením úprava jídelníčku spolu s dočasně užívanými doplňky stravy. ALE PŘÍRODNÍMI, nikoliv chemickými, které organismus zatěžují, protože tělo je vnímá jako toxický odpad, který musí pracně odbourávat, což ho stojí spoustu sil. Kdyby si především (a nejen) žaludek, střeva, játra a ledviny mohly obléknout boxovací rukavice, pak by věční závisláci na umělých vitamínech a doplňcích stravy chodili neustále s hubou od krve.
Rád bych vás také varoval před přehnaně velkými dávkami přírodních doplňků stravy, k jakým nás často samotní výrobci ve svých návodech k užití nabádají. Vždy je vhodné se poradit s odborníkem na přírodní medicínu. Jako jeden příklad za všechny poukážu na ostropestřec, který je ve své zcela bezpečné homeopatické podobě vázán na lékařský předpis, avšak ve formě volně prodejné tinktury či výtažku nám v případě nevhodného dávkování může způsobit zdravotní obtíže. Přírodní medikamenty včetně homeopatik jsou velmi účinné, ale je velkým omylem na ně nahlížet jako na stoprocentně bezpečné. Je to jako když někdo „dělá“ zdravou výživu a diví se, že přibírá na váze.
Jaká je tedy ta hlavní myšlenka dnešního článku? Snažil jsem se říci v podstatě jedinou věc. Pokud našemu tělu něco chybí, musíme zjistit, proč tomu tak je, a podle toho se zařídit. Zapomeňme na univerzální rady a reklamy a raději vyřešme příčinu toho, proč jsme náš organismus do takové situace dostali. Nezapomínejme na „Zdraví z Boží lékárny“, jak přírodní medicíně říkávala Maria Treben.