Když ženství pláče, žena nemůže být šťastná

Rosamunde Pilcher? Ne, dnes rozhodně ne.

Premenstruální syndrom, bolestivá menstruace, oteklé prsy, lymfatické městnání, výtoky, infekce, dny zničené špatnou náladou … a nejen to. Na základě toho, co poslední roky v poradně vidím, mám pocit, že velká část žen tyhle věci přijímá a považuje je za běžné trable, které prostě ženy postihují. Ano, bohužel jsou běžné, ale rozhodně nejsou normální. Jak často dnešní společnost zapomíná tyto dva zcela protichůdné pojmy rozlišovat!

Už od puberty? Proč ne.

Jako pedagog tohle vidím stále častěji. Dívenky mají „krámy“, jak menstruaci samy obvykle nazývají, a tak ze školních aktovek tahají léky na bolest a velmi ochotně je sdílí se svými spolužačkami. Tohle je opravdu nebezpečná móda. Nikoliv jejich zdravotní trable, ale nadužívání léků na bolest obecně, nota bene v tomto věku. Pro většinu rodičů je ovšem jednodušší dcerku vybavit růžovými pilulkami z lékárny místo toho, aby okamžitě jejich problémy začali konzultovat s odborníky.

…a pak přijde antikoncepce

Dle mého názoru by předepisování hormonální antikoncepce dětem mělo být trestné. (Schválně jsem použil slovo „dětem“, jak vám to zní?) Prý je to dobré i kvůli akné, jak zní časté argumenty gynekologů. Ale koho zajímá, co to s organismem ve skutečnosti dělá? Fascinují mne nechápavé pohledy klientek, které se diví, že jim hormonální antikoncepci rozmlouvám. Jde o to, že by chtěly otěhotnět, ale nějak to nejde. A proč by to mělo jít? Vždyť roky užívaly pilulky, které jejich ženství zakazovaly dělat to, co je pro něho přirozené – snažit se otěhotnět. Ovšem buněčná paměť funguje velice dobře i v této oblasti, a tak i po vysazení léků žena prostě nemusí otěhotnět. „Hormonální antikoncepce mi srovnala menstruaci“. Opravdu? Ve skutečnosti jen zakryla hluboce uložené problémy, které se časem nevyhnutelně znovu ozvou a prohloubí. Na druhou stranu mne těší, že čím dál více dívek a žen si uvědomuje, že tudy cesta nevede. Před samotným otěhotněním by měli muž i žena upravit svůj životní styl směrem k lepšímu, a to ideálně po dobu dvou let, které budou předcházet prvním pokusům o oplodnění.

Nejde jen o menstruaci

Menstruační potíže se velmi často objevují spolu s psychickými problémy, bolestmi hlavy a poklesem celkové fyzické výkonnosti a chuti do života vůbec. O úpadku sexuálního apetitu netřeba mluvit. Tělo i duše se snaží velmi hlasitě dávat najevo, že nejsou v pohodě. Uvědomí-li si žena v tu chvíli, že je nemocná a že zdravý život takhle rozhodně nevypadá, měla by vyhledat pomoc, ovšem zde bych jednoznačně doporučil alternativní medicínu. Opravdu velkým rizikem a z mého pohledu také nezodpovědným konáním je snažit se v takovém stavu o umělé oplodnění. Jak může nemocná žena očekávat, že jí příroda dovolí, aby v tomto stavu ve svých útrobách dala vzniknout novému životu? Pokud k tomu vzdor těmto okolnostem dojde, není to bez následků. Pro ženu, dítě i budoucí život obou.

Nyní asi očekáváte nějaké tipy, jak na to. Ne, dnes se jich nedočkáte, protože řešení problému je velmi komplexní a patří do rukou odborníka. Naprostým základem ovšem bude, aby si žena, která trpí výše popsanými problémy, uvědomila, že je nemocná. Pokud bude běžné považovat za normální, nikdy se svých obtíží nezbaví. Muži by si měli uvědomit, že hormonální antikoncepce není tím jediným způsobem ochrany před početím, protože to jsou často oni, kteří v důsledku své pohodlnosti své protějšky do užívání antikoncepčních pilulek tlačí. Je to od nich kruté a krátkozraké.