Věřím, že po přečtení dnešního článku zcela změníte pohled na život ve svých střevech. Poskytnu vám takové informace, které jsou vědecky podložené, avšak veřejnosti nepříliš neznáme. Jak již samotný název článku napovídá, o životě v našich střevech toho zatím moc nevíme. Avšak víme toho dost na to, abychom život v našich střevech nemuseli ničit více, než jsme „nuceni“.

Několik pojmů

Střevní mikrobiota je soubor všech mikroorganismů, které žijí v našich střevech. Nesprávně se jí někdy říká střevní mikroflóra, přestože samotné slovo flóra odkazuje k rostlinné říši. Používá se také termín mikrobiom, který odkazuje k souboru genetických informací organismů žijících v našich střevech.

Šokující fakta?

Střevní mikrobiotu i mikrobiom dědíme po rodičích. Nedejme se zmást řeckou předponou mikro, která značí jednu miliontinu. Pokud sečteme buňky obsažené ve střevní mikrobiotě, odhaduje se, že jich je až 1,5x více než těch lidských. Pokud budeme uvažovat nad množstvím genetických informací obsažených v naší mikrobiotě, pak 100x až 500x převyšují množství těch našich. Celková váha všech těchto mikroorganismů se pohybuje mezi 1,5 až 2 kilogramy. Byť se vědci domnívají, že funkce těchto organismů jsou v porovnání s těmi lidskými značně omezené, početně „nás“ dost výrazně převyšují. Je tedy pochopitelné, že mikrobiotu nelze podceňovat.

Proč nás mikrobiota zajímá?

Již dnes odborníci vědí, že problémy se střevní mikrobiotou souvisí s alergiemi, obezitou, střevními záněty, ztučněním jater či autismem. Vědci věří, že důkladným studiem a pochopením fungování tohoto „orgánu“ bychom mohli být v budoucnu schopni ovlivnit zdraví člověka. Část vědců také poukazuje na souvislosti mezi stavem střevní mikrobioty a psychickým zdravím.

Antibiotika

S probiotiky se většina pacientů setkává v souvislosti s užíváním antibiotik. (Spolu s antibiotiky
bychom měli vždy užívat kvalitní probiotika a vitamíny řady B, a to ještě určitou dobu po ukončení antibiotické terapie.) Přínos vzájemného užívání antibiotik a probiotik byl potvrzen, neboť jestliže antibiotika způsobují ztráty, pak probiotika tyto ztráty nejen částečně kompenzují, ale také zároveň zabraňují přemnožení nežádoucích mikroorganismů ve střevech, které může mít fatální následky. Zcela naivní je ovšem představa, že probiotiky napravíme škody napáchané antibiotickou terapií. S antibiotiky je třeba zacházet velmi opatrně, protože patogeny se rychle učí, a tak si pamatují a mezi sebou geneticky předávají informace o tom, jak antibiotikům odolávat, a tak vzniká rezistence. Nevhodná antibiotika nám nejen nepomohou, ale navíc nám už v budoucnu nemusí pomoci vůbec, protože vůči nim již patogeny budou odolné. A tyto odolné rezistentní patogeny samozřejmě budeme i nadále přirozeně šířit ve společnosti. Proto si z nemocnic (a nejen odtamtud) někteří pacienti přinášejí velmi odolné infekce. Patologickým změnám v mikrobiotě říkáme dysbióza. S tou umí dobře pracovat homeopatie v rukou zkušeného terapeuta, protože disponuje speciální skupinou léků, které umí tento problém řešit.

Probiotika

Otázka zní, proč s probiotiky nelze zacházet tak jako s vitamíny či minerály. Jinými slovy, proč je prostě nemůžeme doplnit, když o ně například užíváním antibiotik nebo kortikosteroidů přijdeme. Vědci se domnívají, že je to podobné jako v případě krevních skupin. Zákonitosti této kompatibility jsou předmětem zkoumání. V současnosti víme pouze to, že každý organismus reaguje na probiotika jinak, některá přijme, některá ne, a toto všechno je výrazně individuální. Některé druhy střevních mikroorganismů není možné nahradit formou doplňku stravy mimo jiné proto, že nejsou schopny přežít v přítomnosti kyslíku.

Prebiotika

Prebiotika jsou vlastně potravou pro „hodné“ mikroorganismy, takže podporují jejich růst. Vědecky uznávaným prebiotikem je kvalitní čekankový sirup, ovšem musí být bez přidaného cukru či jiných škodlivých přísad. Kombinovaným přípravkům, které obsahují jako probiotika, tak prebiotika, říkáme synbiotika.

Od zítra jinak!

V dnešním článku jsem chtěl poukázat na to, že život v našich útrobách je velmi komplexní a jako takový musí být respektován. Ne nadarmo jsou naše střeva někdy nazývána druhým mozkem. Už víte proč. Pokusil jsem se složité mechanismy fungování „rozlámat“ na malé kousky a podat je tak, aby je každý čtenář mohl nějak uchopit. Pokud budete chtít více informací, doporučuji vám Českou mikrobiomovou společnost, kde jsem se mnohé o životě ve střevech naučil i já.

Zdroj

Česká mikrobiomová společnost: www.mikrobiom.cms.cz