V dnešním příspěvku bude řeč o „posli slunce“. Těmito dvěma slovy se k vitamínu D3 odkazuje paní prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc, z jejíž publikace s názvem „Jak nám můžou pomáhat i škodit minerály a vitamíny“ dnes budu čerpat. Titul vyšel jako svazek č. 35 v edici Knihovnička Meduňky v roce 2017 a v mých rukou patří na základě zkušeností k těm velmi oblíbeným.

Jsem přesvědčen, že vitamín D3 by měl mít mnohem větší prostor, než jakého se mu např. v porovnání s vitamínem C v současnosti dostává. Vitamín D3 však má své nezpochybnitelné místo v prevenci vážných a chronických onemocnění, jakými jsou například rakovina, arteroskleróza, infarkt, autoimunitní onemocnění, diabetes 2. typu, deprese nebo chřipka.

Kolik času každý z nás tráví na přímém slunci, které v organismu stimuluje tvorbu vitamínu D3? Většinu dne trávíme v uzavřených prostorách, takže se především v rozvinutých zemích (všimněme si paradoxu) šíří epidemie nedostatku vitamínu D3. Pokud budu citovat čísla, která ve své publikaci prof. Strunecká uvádí, pak v USA trpí jeho výrazným nedostatkem na konci zimy asi 85 % obyvatel, v případě seniorů dokonce 95 %. V Evropě nemá dostatek vitamínu D3 60 až 70 % populace.

V čem tedy spočívá přínos vitamínu D3? Pravdou je, že se již od dávných časů říká: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Nedostatek vitamínu D3 u starší populace přispívá k rozvoji osteoporózy a zlomenin, dále také jeho nedostatek způsobuje úbytek svaloviny a svalové síly. Je velmi důležitý pro sportovce. Je důležitý pro desítky biochemických a fyziologických procesů v těle. O jeho nezbytnosti svědčí fakt, že všechny druhy buněk v lidském těle jsou vybaveny receptory pro tento vitamín. Jeho role je klíčová při kontrole imunitních funkcí, buněčného růstu a diferenciace. Jako příklad uveďme dělení a obnovu buněk, činnost srdce a fungování cév, dýchání a výměnu plynů, rozmnožování, zdravý spánek a stárnutí a také sluch. Významným způsobem dokáže regulovat tělesnou hmotnost tím, že upravuje metabolismus tuků a cukrů. Ovlivňuje stav kůže i růst vlasů. Nedávná studie také prokazuje i význam vitamínu D3 v prevenci sebevražd.

Existuje seznam více než 500 nemocí a poruch, které jsou ovlivnitelné hladinou vitamínu D3, který je v angličtině dostupný zde: https://www.greenmedinfo.com/disease/vitamin-d-deficiency

Přirozeným způsobem vzniku vitamínu D je přímé ozáření kůže slunečními UVB paprsky. V posledních desetiletích je veřejnost neustále přesvědčována, že vystavování těla slunci je škodlivé. Přinejlepším způsobuje stárnutí kůže a tvorbu vrásek, v horším případě podněcuje vznik rakoviny. Pobyt na slunci se považuje za stejně riskantní jako je kouření tabáku nebo pití alkoholu. A tak, zatímco nás reklamy i zdravotnická osvěta varují před „nepřítelem číslo jedna“ – sluncem, které nás zabíjí, mažeme si na těla karcinogeny metyleugenol a hliník v opalovacích krémech, abychom se před tímto „zabijákem“ ochránili.

Současné studie ukazují, že potřebujeme mnohem více vitamínu D3, než určují DDD (doporučené denní dávky). V zimních měsících je nezbytné využít každého slunečního svitu – stačí 10 až 15 minut denně. Více vitamínu D3 potřebují lidé s nadváhou či obézní, těhotné ženy, senioři a také lidé s tmavou pletí, protože pigmenty v kůži fungují jako filtry pro sluneční záření.

Mezi přírodní zdroje vitamínu D3 kromě slunečního záření patří vejce, tresčí olej, ryby a vnitřnosti. Z nich získáváme stejný vitamín D3 jako ze slunečního záření, nehrozí nám tedy jeho předávkování. Pokud sáhneme po doplňcích stravy, pak bychom měli dbát na to, aby zbytečně neobsahovaly umělá sladidla a další přídatné látky. Pro děti jsou vhodné olejové suplementy, ze kterých se vitamín D3 lépe vstřebává.

Vědci a lékaři docházejí k mezinárodnímu konsenzu a v mnoha zemích navrhují DDD vitamínu D3 nejméně 2000 IU, spíše však 4000 IU, což je i v ČR považováno za nezávadný příjem. V případě předávkování může dojít k hyperkalcémii, což hrozí pacientům s poruchami ledvin nebo jater. V některých případech se doporučuje vitamín D užívat společně s vitamínem K. Vitamín D užívám vždy ráno se snídaní a dbáme na to, abychom ho do těla přijali spolu s nějakým tukem.

Na dostatečný příjem vitamínu D3 by měly dbát kojící ženy, neboť přispěje k ochraně dětí před infekčními chorobami. Užívání vitamínu D3 u japonských dětí ve věku 6 – 15 let v dávce 1200 IU denně výrazně snížilo jejich nemocnost. Při nedostatku vitamínu D3 dochází k vyššímu výskytu infekčních a zánětlivých onemocnění, zejména tuberkulózy, Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. Ke chřipkovým epidemiím dochází pravidelně v zimních měsících. Nedostatek vitamínu D3 může vést i k poruchám imunitního systému i ke vzniku autoimunitních onemocnění, například roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy, zánětu střev i diabetu.

Josef Mercola ve své knize Dark Deception (Temný podvod) popisuje vztah různých civilizací a kultur ke slunci a připomíná, že na začátku minulého století dostali Nobelovu cenu Niels Filsen za léčení světlem a Robert Koch za léčení tuberkulózy ultrafialovým zářením. Tehdy – na začátku 20. století – se ve Švýcarsku také rozvíjela helioterapie, kdy se pomocí slunce léčilo mnoho chorob, avšak tuto éru ukončil objev antibiotik. Mercola nazývá současný věk „Novou dobou temna“.

Jak uvádí závěr kapitoly, vitamín D3 se dostává do postavení nejen zázračného vitamínu, ale i do nové role regulačního hormonu v lidském těle. Účastní se regulace desítek fyziologických pochodů a je nezbytný pro zajištění zdraví. Můžeme bez nadsázky říct, že naše tělo volá po dostatečné dávce tohoto vitamínu.

Ve své praxi vidím, jak vitamín D3 spolu s celostním homeopatickým lékem umí výrazným způsobem usměrňovat obranné mechanismy organismu. Považuji ho za superlativní prevenci chronických onemocnění a mimo jiné také za vhodnou prevenci nákazy koronavirem.